V týdnu od 12. do 16. června se deváté ročníky zúčastnily posledního kurzu z naší školou. V pondělí proběhla instruktáž a ovládání kánoe na Otavě, kdy žáci vyzkoušeli vylévání lodě, druhy záběrů pádlem a připomněli si jak pravidla pro splouvání, nastupování i kotvení lodě. Trasa z Katovic do Strakonic sice nebyla dlouhá, zato poučná.
Další den ráno jsme se sešli v počtu 49 deváťáků na vlakovém nádraží a odtud zamířili směr Vyšší Brod. Do Českých Budějovic se jelo hladce a i přestup do Rybníka byl harmonický. Co bylo nepříjemné je zpoždění vlaku, ovlivněno výlukou ze směru od Prahy. Díky ní jsme nestihli ani spoj z Rybníka a celkově se 1 hodinu načekali. I přes tyto drobné nepříjemnosti se poměrně brzy odplouvalo z Vyššího Brodu směr první tábořiště v Branné v novém kempu Kanak. Po cestě se nám do cesty postavily postupně 3 jezy. První jsme zvládli bez větších problémů, avšak druhý v Helbertově už vykoupal nejednu posádku a vybral si svou daň v podobě ztrát brýlí. Třetí v Rožmberku projela drtivá většina posádek bez problémů. Druhý den plavby nás čekal nejkratší úsek. Cílem byl kemp Spolí v Českém Krumlově. Dva jezy, které jsme po cestě překonali, nás zastihly v dobré kondici a jen ojediněle převracely lodě. Na oběd jsme se nechali obsloužit u Vikinga a večeře v Českém Krumlově také nebyla k zahození. Na čtvrtek bylo přichystáno 5 jezů a hned dopoledne v Krumlově 4 z nich. Nejtěžším je beze sporu Skleník, který zaujímal druhé místo tohoto dne v pořadí. Kdo ho sjel (něco málo pod 50 % lodí), ten složil zkoušku a stal se vodákem a kdo ne, ten se nemusí za co stydět. Plavba pokračovala z Krumlova rychle a již kolem 17h naše lodě kotvily ve Zlaté Koruně. Na poslední den na vodě žádný jez už nebyl, přesto jsme se smočili krátkou přeháňkou. Oběd proběhl již tradičně na legendárních plackách u Rohana. Konečná stanice Boršov nad Vltavou nás vítala již před 15h a v 15:40 jsme seděli v pohodlí autobusu směr Strakonice, kde se zdárně ukončila letošní plavba a tím i celý kurz.
Počasí nám přálo, vody bylo dostatek, jen zimy v noci a nepořádek v podobě nehlídání si svých věcí (vesty a lodě) i nutnosti často opakovat a připomínat pravidla a nařízení, nám trochu ukrojilo z té pomyslné vlny pohody. Přesto až na malé odřeniny jsme zdrávy a se zážitky šťastně zpátky! Příští rok opět na Vltavě ahóój!