Chodbami budovy v Chelčického ulici zněl dětský smích, melodie dudácké muziky i nostalgické vzpomínky pamětníků. Základní škola F. L. Čelakovského uspořádala v pátek 6. listopadu slavnostní Den otevřených dveří u příležitosti 95. výročí svého založení.
Centrem slavnostního zahájení se stal zaplněný vestibul školy před sochou jejího patrona Františka Ladislava Čelakovského. Ředitel školy ve svém proslovu poděkoval všem generacím pedagogů i žáků za téměř jedno století budování školní komunity a symbolicky popřál škole dalších krásných devadesát let. Slavnostní atmosféru podtrhlo vystoupení dětského souboru v tradičních lidových krojích za doprovodu dud. Přímo ve vestibulu návštěvníky zaujala také samostatná autorská výstava talentované čtrnáctileté žákyně Elišky Hořejší, jejíž plátna a kresby sklidily velký obdiv. Následná prohlídky budovy se stala pro mnohé setkáním napříč generacemi.
Spolu s bývalými žáky a pedagogy ji absolvovalo také vedení města v čele se starostou Tomášem Dunovským a místostarostou Jaroslavem Horejšem, aby si se zájmem prošli prostory od suterénu až po kmenové učebny. Pamětníci se zaujetím porovnávali své vzpomínky ze školních lavic s dnešní podobou školy a objevovali, jakými změnami za desetiletí prošla. Pozornost poutaly také zrekonstruované prostory vedení školy a pedagogického sboru. Ředitelna prošla citlivou obnovou v duchu původního funkcionalistického stylu, která podtrhuje historickou hodnotu budovy. Podobně laděnou proměnou prošla i sborovna, jež dnes nabízí moderní a plně funkční zázemí pro učitele, respektující architektonický charakter školy.
Velký zájem vyvolalo také zázemí pro tvořivost a řemesla. Vedle keramické dílny s vypalovací pecí a bohatou přehlídkou výrobků představila škola nově vybudovaný Ateliér, který slouží k artefiletické tvorbě a rozvoji sociálně-emocionálních dovedností (SEL). Důraz se zde klade na osobnostní rozvoj, svobodné výtvarné vyjádření i respekt k jedinečnosti každého dítěte. K vidění byly také dílny s pracovními ponky. Běžné i jazykové učebny dnes disponují interaktivními dotykovými panely, u kterých žáci předváděli současné formy výuky. Pro nejmenší návštěvníky byla lákadlem relaxační zóna s digitální interaktivní projekcí reagující na pohyb.
Škola se zároveň dlouhodobě a systematicky věnuje také vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných dětí. Jejich potřeby, zájmy a individuální vzdělávací tempo rozvíjí mimo jiné prostřednictvím Klubu nadaných dětí, který nabízí prostor pro objevování, badatelskou činnost, tvořivost i vzájemnou inspiraci. Cílem je podporovat dětskou zvídavost, rozvíjet potenciál každého žáka a vytvářet podmínky, v nichž mohou děti své schopnosti naplno uplatnit. Pozornost si zaslouží také výuka matematiky. Vedle klasických výukových postupů škola využívá i metodu profesora Milana Hejného, která staví na porozumění matematickým souvislostem, vlastním objevování a aktivním přemýšlení žáků. Obě cesty mají ve výuce své místo a umožňují reagovat na různé potřeby i způsoby učení dětí.
Oslavy byly zároveň připomínkou samotné stavby, která patří k architektonickým klenotům Strakonic. Její podobu navrhl v čistém stylu architektonického purismu významný architekt Milan Babuška, jehož návrh zvítězil v konkurenci 47 projektů ve veřejné soutěži vypsané v roce 1928. Realizaci město svěřilo strakonické stavební firmě Čeňka Prokopa. Celkové náklady tehdy dosáhly zhruba 4,5 milionu korun a budova byla slavnostně otevřena 21. června 1931 v devět hodin ráno s hrdým mottem: „Svým dětem vystavělo město Strakonice v letech 1929–1931“.Ve své době šlo o mimořádně velkorysé dílo. Dvoupatrový komplex čítal 63 místností, sedm vestibulů, moderní tělocvičnu, dílny v suterénu, sprchy, kotelnu a upravený přilehlý parčík. Škola zahájila provoz s 530 dětmi jako Obecná škola Masarykova, chlapecká a dívčí, a své nynější jméno po slavném strakonickém rodákovi nese od 9. ledna 1953.
Dnes objekt v Chelčického ulici slouží žákům prvního stupně, zatímco druhý stupeň sídlí v areálu v Jezerní ulici. Slavnostní den ukázal, že i po 95 letech zůstává tato výjimečná budova živým místem, které spojuje generace, uchovává svou historii a zároveň vytváří inspirativní prostor pro vzdělávání a rozvoj současných dětí.
Filozofii školy vystihuje také její nový znak a motto: „Učíme se hlavou, srdcem a rukama.“ Jednotlivé barvy znaku vyjadřují tři vzájemně propojené rozměry vzdělávání. Žlutá symbolizuje rozum, poznání a přemýšlení, červená srdce, vztahy a empatii a zelená kontakt s přírodou, živou pedagogiku a učení prostřednictvím skutečných zkušeností. Nejde jen o slova či barevné symboly, ale o přístup, který propojuje vědomosti, lidskost a praktické poznávání světa. Dítě se tak neučí pouze přijímat informace, ale také rozumět, prožívat, tvořit a objevovat.
Autor: Šárka Pechandová
